Jak je to s útratami z turismu obecně, kam jdou a co zbyde Starému Městu po výstavbě přístavu?
Přímo obci nepůjde z této půlmiliardové investice téměř nic.
Mýtus o tom, že nový přístav výrazně posílí obecní kasu, naráží na realitu českého daňového systému i na skutečnou strukturu podnikání na Baťově kanále.
Kam tedy peníze z této investice skutečně potečou a jaký ekonomický přínos z ní může mít Staré Město?
1. Přímý příjem do rozpočtu obce bude velmi omezený
Největší část daňových výnosů z podnikání a spotřeby turistů není přímým příjmem obce. Výnosy z DPH a daní z příjmů jsou následně rozdělovány podle pravidel veřejných rozpočtů (RUD, přičemž obec nezískává jednoduše určité procento z každé koruny utracené turistou přímo na jejím území.
Staré Město proto nelze prezentovat tak, že každá koruna utracená návštěvníkem přístavu automaticky znamená další koruny v obecní kase.
Místní poplatek z pobytu
Jedním z přímých příjmů obce může být místní poplatek z pobytu, který ve Starém Městě činí 11 Kč za osobu a noc.
Jeho skutečný výnos však závisí na tom, kolik návštěvníků bude skutečně podléhat poplatku a jak bude ubytování na lodích evidováno a zpoplatněno.
I při velmi optimistickém modelovém scénáři, kdy bychom předpokládali 235 osob denně po celou 107denní sezónu, vychází maximální teoretický výnos na:
235 × 107 × 11 Kč = 276 595 Kč za sezónu.
To je ve srovnání s investicí přibližně 500 milionů Kč zanedbatelná částka.
2. Turistický ruch neznamená automaticky výrazný příjem pro obec
Dalším argumentem provýstavbu přístavu může být tvrzení, že návštěvníci utratí peníze v místních restauracích, půjčovnách, obchodech a dalších službách.
To je možné. Je ale důležité rozlišovat mezi ekonomickým přínosem pro místní podnikatele a přímým příjmem obecního rozpočtu.
Pokud bude například v lokalitě působit pouze omezený počet provozovatelů půjčoven lodí či dalších služeb, nelze automaticky předpokládat vznik desítek nových pracovních míst nebo zásadní rozšíření místního podnikatelského prostředí.
Turisté samozřejmě mohou využít místní občerstvení, půjčovny kol nebo další služby. Otázkou však je, kolik těchto služeb skutečně nově vznikne a jak velká část vytvořené hodnoty zůstane přímo ve Starém Městě.
3. A co samotná investice 500 milionů Kč?
Tady je třeba oddělit dvě věci.
500 milionů Kč není 500 milionů Kč, které se vloží do ekonomiky Starého Města.
Jedná se především o veřejnou investici do výstavby vodní infrastruktury. U takto rozsáhlé a specializované stavby lze očekávat účast velkých stavebních a specializovaných dodavatelských firem, nikoliv místních drobných podnikatelů.
Významná část hodnoty zakázky proto bude vytvořena a realizována mimo Staré Město, například prostřednictvím velkých stavebních firem, specializovaných dodavatelů, projektantů a dalších subjektů.
Z celkové investice tedy nelze odvozovat stejně vysoký ekonomický přínos pro město.
Co tedy Starému Městu zůstane?
Pokud má být přístav prezentován jako významný ekonomický přínos pro Staré Město, měli bychom znát konkrétní čísla:
- kolik nových pracovních míst skutečně vznikne,
- kolik nových podnikatelů bude v lokalitě působit,
- kolik nových služeb vznikne,
- jaký bude očekávaný počet návštěvníků,
- jaký bude předpokládaný příjem obce,
- a jaké náklady naopak bude mít město v souvislosti s provozem a údržbou okolí.
Bez těchto údajů je tvrzení o významném finančním přínosu pro obec pouze předpokladem, nikoliv doloženým ekonomickým přínosem.
Na jedné straně tak stojí veřejná investice v řádu 500 milionů Kč.
Na druhé straně však není doloženo, že by odpovídající ekonomická hodnota z této investice zůstala ve Starém Městě.
A právě proto je namístě se ptát:
Kolik z půlmiliardové veřejné investice skutečně získá Staré Město a kolik nákladů a negativních dopadů jako je hluk, snížení hladiny podzemní vody, dopravní zátěž, špatné ovzduší, možná popraskané domy z doby realizace výstavby a náklady na odpad naopak zůstane na jeho bedrech? !!!