Otevřený dopis MěÚ Staré Město

Vážený pane starosto, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé,

dovolte mi, abych se na Vás jako demokratický volič obrátila s vyjádřením hlubokého zklamání z toho, jakým způsobem se vedení radnice staví k občanům Starého Města.

Hnutí STAN dlouhodobě staví svou politiku na otevřené komunikaci, transparentnosti a respektu k lidem. Právě proto jsem očekávala, že se s těmito hodnotami setkám i v našem městě.

Před dvěma lety jsem se na Vás obrátila s dopisem, který byl zcela přátelský a vedený v dobré víře. Bohužel jsem na něj dodnes nedostala odpověď. Překvapivě předseda Vašeho hnutí mi na můj letošní dopis dokázal odpovědět bez problémů a věcně.

O to větší je moje vystřízlivění z toho, jaká je realita v našem městě.

Vnímám, že se v mnoha ohledech přehlížejí potřeby místních obyvatel a názory těch, kteří mají jiný pohled. Příliš často mám pocit, že jsou upřednostňovány zájmy velkých státních podniků, investorů či úzkých skupin před oprávněnými zájmy lidí, kteří zde žijí.

Pak je namístě otázka, jaký význam má pro vedení města názor občanů vyjádřený peticemi občanů, pokud ani stovky podpisů nevedou k otevřené diskusi o jiném řešení.

Ano, řada věcí se podařila, a to Vám neberu. To však nemůže být důvodem k přehlížení problémů, které občané skutečně řeší.

Přístup a způsob komunikace, který někteří zastupitelé či osoby spjaté s radnicí vůči občanům praktikují, je podle mého názoru zcela za hranou toho, co by měl představitel samosprávy vůči vlastním občanům předvádět. Staré Město je malé a lidé se znají. To, co se děje, nezůstává skryto a nejsem zdaleka jediná, kdo je z postupu vedení města zklamaný.

To, že v našem zastupitelstvu zcela chybí opozice, rozhodně neznamená, že jsme všichni spokojení a na všem se shodneme. Znamená to pouze, že mnoho jiných názorů nemá v současném zastupitelstvu dostatečný prostor.

Od STAN jsem přitom nejen já očekávala větší otevřenost, věcnější práci s fakty a větší ochotu naslouchat lidem. Místo toho mám pocit, že se ve vedení města vytvořilo velmi těsné propojení se současnou politikou KDU-ČSL, takže pro běžného občana často není úplně jasné, kdo právě drží kormidlo. Směr rozhodování zůstává stejný.

A důvodů k tomuto pocitu vidíme ve městě čím dál více:

• Případ ulice Na Výsluní: Záměr výstavby vysokého bytového domu nejen podle mého názoru neúměrně zasáhne do charakteru stávající zástavby i do soukromí sousedních obyvatel. Přesto se zdá, že jejich oprávněné obavy nejsou při rozhodování dostatečně zohledňovány.
• Výstavba přístavu Slovácko: Opakuje se podle mě stejný scénář. Místo skutečného naslouchání obavám občanů, kterých se projekt přímo dotkne, je projekt prosazován navzdory jejich námitkám týkajícím se dopravní zátěže, zásahu do krajiny i ztráty klidu v lokalitě silou.
• Přístup k městským pozemkům: Za velmi problematický považuji také způsob, jakým město přistupuje k pozemkům, které lidem dlouhodobě pronajímá a které odmítá prodat. Argumentace tím, že by společnost EG.D nemohla v případě prodeje zajišťovat přístup ke svým sítím, na mě nepůsobí přesvědčivě. Přístup distributora k sítím lze standardně řešit právními nástroji, například věcným břemenem. Proto se nelze ubránit otázce, zda za tímto přístupem nejsou i jiné důvody, než které město veřejně uvádí.

Tyto příklady ve mně vyvolávají velmi nepříjemný dojem, že rozhodování radnice není vždy vedeno především snahou hledat nejlepší řešení pro obyvatele Starého Města, ale že jsou někdy upřednostňovány jiné zájmy.

Je až paradoxní, že stejně času věnujeme projednání otevírací doby koupaliště než otázkám a obavám spojeným s jedním z největších stavebních záměrů v našem městě za dlouhou dobu.

Od hnutí STAN, stejně jako od koaliční KDU-ČSL, by člověk očekával, že budou skutečnými zástupci lidí, a že s nimi budou rovnocenně diskutovat, naslouchat jejich argumentům a hájit prostředí, ve kterém žijí.

Místo toho přichází zklamání z politiky, která podle mého názoru příliš často staví na síle současného politického uspořádání a zavedených způsobech rozhodování, místo aby hledala skutečný dialog a respekt k odlišným názorům.

A ještě jedna věc mě v této souvislosti velmi trápí.

S obavami mnoho lidí sleduje stav naší krajiny v letošním rekordně suchém létě. Je mi jasné, že změna tohoto stavu není jednoduchá a že žádné jednotlivé opatření situaci nevyřeší. Přesto bych od vedení města očekávala jasnou odpověď na otázku:

Co konkrétně je naše radnice ochotna udělat pro to, aby se ve Starém Městě lépe hospodařilo s vodou, vysazovaly se nové stromy, chránila zeleň a zachovávala krajina pro další generace?

Zároveň vnímám jako problém, že právě v místech, kde by nová výsadba mohla pomoci, často vede vedení vysokého napětí, které možnosti výsadby vzrostlých stromů výrazně omezují. I proto bych očekávala, že město bude mít celkovou koncepci zeleně a hospodaření s vodou, nikoliv pouze jednotlivá dílčí opatření.

A prosím, neodpovídejte tím, že spolu s přístavem vznikne také nový park. My potřebujeme koncepci v celém Starém Městě.

Nový park jako součást kompenzace za rozsáhlý a nenávratný zásah do stávající krajiny přece nemůže být náhradou za ochranu toho, co už dnes máme, nebo by být mohlo.

Staré Město nepotřebuje jen další projekty. Potřebuje také vedení, které bude umět naslouchat, hledat kompromisy a brát vážně názory občanů, i když nejsou pohodlné.

Právě to bych od demokraticky zvolených představitelů města očekávala především.

S přáním dobrého dne

Lucie Mikulová

(občan Starého Města)